Na našich stránkách jste se již mohli dozvědět něco o původu jména lázních Šternberk. Nyní vám třeba dále rozšíříme znalosti. Ještě dříve než zde vůbec lázně vznikly, nacházela se zde osada…Celou osadu tvořil dnešní zámeček (přestavěná původní tvrz), dvůr, pivovar, sladovna, mlýn a krčma. Zámeček prošel mnoha přestavbami a sloužil různým účelům. Původně to byla tvrz s věžičkou chráněná hradbami a rybníkem. Na cestě severně od zámečku byly při orání nalezeny pozůstatky hradeb a základy budovy. Dnes však již nevíme, k čemu budova sloužila, takže se o její funkci můžeme jen domnívat. Následně byla tvrz využívána jako hostinec.
Prvním vlastníkem této osady byl zaznamenám Lukáš z Přelíce, který však brzy zemřel (na přelomu 14. století), a tak přišla do vlastnictví jeho ženy Svaty. Dalšími vlastníky byli Jindřich Kokovec s ženou Dorotou, která po smrti manžela převedla osadu na Štěpána z Žehrovic a Beroně ze Lhoty. Štěpán odkoupil Beroňův podíl a zastavil Újezdec svému synu Jankovi z Prahy. V jeho vlastnictví se nacházel až do roku 1437.
Označení „újezd“s velkou pravděpodobností souvisí se slovem jezdit a původně označovalo doslova to, co bylo možné dokola objet. Při darování knížecí půdy byly totiž zároveň určeny hranice a samotné slovo újezd neznamenalo nic jiného než hranice středověkého katastru a pak i všechny statky na něm.
Před rokem 1457 získal Újezdec Bedřich purkrabí z Donína, který v té době vlastnil Unhošť a statky u Křivoklátu. Jeho syn Bořivoj a vnuk Jan po jeho smrti pobývali na Okoři a tvrz zpustla. Donínští přestavili Okoř po vzoru doby. Provedli velkou gotickou přestavbu celého hradu. Roku 1518 prodal Jan Okoř a Bílý Ujezdec přidal k dědictví po svém dědu. Po jeho smrti roku 1553 se celý jeho majetek rozdělil mezi jeho několik synů. Tak se Bílý Újezdec dostal do rukou jeho synů Kamila a Jana. Kamil obnovil zpustlou tvrz, ale brzy zemřel, aniž by zanechal potomka či ženu. Jan jako jediný vlastník prodal roku 1563 obec svému dalšímu bratrovi Janovi. Jan však neměl příliš zájem vlastnit obec, a tak se je pokusil prodat císaři Rudolfovi za 10,700 kop, k tomu však nedošlo. Dalším vlastníkem, avšak jen na chvíli, se stal jeho syn Bedřich, který se roku 1601 popral se svými bratry Vladislavem a Otou do té míry, že mu vzali téměř vše. Vzali mu všechny peníze, tvrz Újezdec i se dvorem, bažanty v oboře dokonce i nově nasazené pstruhy v rybníce. Jan se následně oženil s Ižaldou z Martinic. Roku 1611 prodal Újezdec Jaroslavovi Bořitovi z Martinic (1582 – 1649). Zemřel roku 1634 tak chudý, že nezbyly peníze ani na uspořádání jeho pohřbu. Brzy poté co Matinicové získali Bílý Újezd jali se ho přejmenovat. Jeho nový majitel Jaroslav Bořita ho přejmenoval na Šternberk podle jeho manželky Marie Eusebie, která pocházela z významného českého rodu Šternberků.
Müllerova mapa Čech z roku 1720
Přívlastek „Bílý“ Újezdec si místo vysloužilo podle usazené horniny, která je zde ve velké míře zastoupena, a to opukou.
A jak to bylo dál? dočtete se zde
× depositum.cz
× archive.org
× Malé asijské muzeum a Pamětní síň obce Ledce a bývalých lázní Šternberk