Donedávna místo, kam občas zabloudil kačer v kraťasech a pak bědoval na popálená lýtka od kopřiv, nyní místo, kam vedou kroky návštěvníků bývalých lázní. Jak ale vypadalo místo před tím, než se na něj dobrovolníci vrhli?
Podařilo se nám spojit s člověkem, který v místě Masarykova pramene založil kešku. Tehdy se psal rok 2008. A od té doby do místa začali vyrážet hledači těchto pokladů a předávali si informace o tom, jak místo vypadá – v ideálním případě s pořízením fotografie. Rozhovor s autorem kešky čtěte dále.
Co vás přimělo k tomu zde kešku založit?
K této kešce se spíše váže naše malá příhoda, která se nám stala při odlovu multi kešky u pramenů, při procházení a sbírání informací o bývalých lázní v Ledcích.
Takže náhoda?
Při našem špatném výpočtu nás navigace protáhla krajinou plnou kopřiv, kam snad chodili jen srnky a zajíci. Došli jsme až k potoku, který jsme se snažili zdolat. Jeden z nás skočil a zabořil se, ale ustál to a přežil. Skok druhého z nás už byl mnohem vydařenější, uvízl v bahně na okraji potoka, bořil se hloubš a hloubš. Snaha o přežití byla silná, podařilo se mu vydrápat se na břeh, ale jedna bota zmizela nadbro v bahně.
Proč jste se nevrátili zpět?
Od auta nás dělil zhruba kilometr cesty kopřivami a nemohli jsme nechat v bahně botu syna, který měl druhý den jet na školu v přírodě – s jednou botou by se mu nešlo dobře. Takže jsme museli jít do trenek, vykasali si kalhoty a lovu zdar. Po tři čtvrtě hodině prohledávání bahna, které vůbec pěkně nevonělo, a bořili jsme se stále víc, když už jsme to vzdávali, má ruka škrtla o něco, zapátrala jsem ještě víc a hloubš. A lov byl úspěšný! Bota na světě! Jak to jen šlo, tak jsme se vynořili, zbavili bláta a …
A co dál?
Jdeme bosi a špinaví někam, kde se aspoň trošku opláchneme, měli jsme na mysli rybník u třetího pramene (Prokšova pramene – pozn.red.). Jak se tak bosky brodíme v kopřivách, plni všech možných pocitů a znaveni hledáním schůdné cesty, narazili jsme na Pramen T.G.M. Bylo to něco úžasného! Trocha čisté vody, no přímo zázrak. Na památku toho dne jsme zde kešku vytvořili.
Za více než 10 let vytvořili hledači paměť místa, se kterou se nyní budete moci i vy seznámit.
Mezi roky 2008 až 2018 se místo proměňovalo v závislosti na počasí. Hledačům pokladu se tak vždy naskytl unikátní pohled na místo, ke kterému se museli dostat přes nepříznivý terén.
Na pramen se také skýtal různý pohled. Byla období, kdy byl zcela zatopen, jelikož odtokové místo bylo zaneseno, a tak došlo ke zvedání hladiny.
V roce 2018 začal spolek PROLEDCE! pořádat dobrovolnické brigády a podařilo se nevídané. Cesta se zpřístupnila, pramen se opravil, vegetace zkulturnila a pro hledače pokladů, ale i pro všechny ostatní, se znovu zpřístupnila cesta od šternberského zámečku k prameni.
Při rekonstrukci pramene se podařilo odhalit jména pramene (Skautský pramen) spolu s iniciály těch, kteří si zde sjednávali první schůzky (Pramen poznání) .
A místo ožilo a je přístupné dál všem, kteří si třeba chtějí udělat hezkou procházku v přírodě, načerpat energii v tichém prostředí.
Od té doby se keška i sklenice, které jsou nedaleko, plní vzkazy a pozdravy těch, kteří sem přišli, neuvízli v bahně, a strávili pár chvil.
