O Ledeckých menhirech jste se již dozvěděli z čtvrtletníku Ledečák. Na následujících řádcích se však dozvíte mnohem podrobnější informace o těchto kamenech.

Nejstarší menhiry se datují k období pozdního neolitu (2. polovina 1. tisíciletí př. n. l.). Existuje i několik balvanů, které byly postaveny v pozdější době. Proto se historikové mohou pouze domnívat, o co se jedná a jaký byl jejich účel, neboť z této doby neexistují písemné zmínky. Díky tomu se váže jejich původ vztyčování k pozoruhodným a občas až k mystickým historkám (kult plodnosti, zesilovač kladné nebo záporné energie Země nebo více pragmatický důvod, jako kalendář). Nejblíže k nám a zároveň jeden z nejznámějších menhirů je bezpochyby Kamenný pastýř u Klobuk.

O něco mladší jsou smírčí a hraniční kameny. Tento typ více zastoupených a po našem území hojně se vyskytujících kamenů lze pozorovat i v okolí Ledec!

Smírčí kameny, o které se začalo zajímat v 19. století Rakousko-uherské ministerstvo kultury a vyučování. V té době se začaly objevovat první soupisy pojednávající na toto téma. Jedním z nejvýznamnějších autorů byl Franz Wilhelm, který si jako první v roce 1900 všiml souvislostí mezi kamennými kříži a smírčími smlouvami, které se uzavíraly mezi rodinou oběti a vrahem v zájmu dosažení míru a hmotného vyrovnání. Na popud příspěvků F. Wilhelma se zjištění původu kamenů stalo senzací pro skupinky nadšenců. Tento zájem trval až do druhé světové války.

Hraniční kameny pak sloužily pro jasné definování něčího majetku. Často tyto kameny lemovaly panství pánů, ale i osad či polností zemědělců. Byly orientačními body v krajině.

Ledecké menhiry

Na rozhraní tří území: Přelíc, Řisuty, Ledce byly a jsou kameny. Díky jejich poloze je nejpravděpodobnější varianta, že se jedná o kameny hraniční.

O jejich vzniku bylo napsáno již více různých příběhů a pojednávalo o tom mnoho zdrojů. Mnohé z nich se nezakládají na podložených důkazech a u mnoha pověstí se již k pravdě nedopátráme. Co však víme je, že od jejich vztyčení uplynulo již několik staletí a terminologie v místních názvech v této lokalitě byla již v 19. století, kdy byly kresleny stabilní katastry.

Ve stabilních katastrech tří dříve zmíněných obcí můžeme nalézt názvy jako U Kamenný cesty nebo Ke dvoum Kamenům. Jisté také je, že od přelomu milénia docházelo k poškozování těchto vztyčených balvanů stejně tak, jako k jejich odcizování (mezi červencem a říjnem roku 2003 můžeme nalézt v tisku zmínky, např. v MF DNES). Podle několika zdrojů se bohužel musíme domnívat, že o odcizení několika z kamenů (tzv. dvojice pastýřů – tyto kameny byly z řady ty nejvyšší) se postaral nejmenovaný ledecký občan.

Na několika mapách se můžeme přesvědčit, že tato cesta je doopravdy lemována kameny. Původně se zde nacházelo až 13 kamenů, které tvořily ohnutou linii táhnoucí se od východu k západu.

Ke kamenům vedlo několik cest. Z místa, kde nyní v Ledcích jsou postaveny bytovky, jste se dostali ke kamenům po jedné skoro přímé cestě. A nejen po této. Původní cestní síť z větší části zanikla, nahradila ji síť silniční, která je občas doplněna o polní cesty.

K údajnému smírčímu kříži (k jednomu z původních 13 kamenů odcizenému) se váže pověst.  Na tomto místě se setkali dva kočí, kteří se zde navzájem zabili kvůli vzájemné milence.

Bohužel se těmto památkám nedostává tolik péče, kolik by zasloužily.  Minimálně jako hraniční kameny zde plnily svou roli skvěle, a i jejich zásluhou jsou hranice Ledec tam, kde jsou. Neudržované okolí tomu nijak nepomáhá. I když to, že jsou schovány zrakům, je možná ochrání před odcizením.