Mezi Ledcemi a Šternberkem je rybník, který se dříve nazýval Zdunkovský, ale od té doby, co se o něj můj strýc p. Zikán, manžel tety Růženky (roz. Krčkové), začal starat, se mu neřekne jinak než Zikaňák.
Byla jsem ještě předškolačka, ale pamatuji si vzorně upravený rybník a z jedné strany kabiny určené k převlékání, vyčištěné okolí na opalování a lodičky. Otec mě několikrát na nich vozil, a když mě z legrace trochu rozhoupal, křičela jsem na celý rybník. Teta Růža udělala v domě z jednoho malého pokojíčku krámeček a vchod ze silnice, kde prodávala bonbony, limonádu a vodu k pití.
Tato idylka však netrvala dlouho, strýc zemřel předčasně po těžké nemoci. Rybník Zikaňák ale fungoval stále i pro naši generaci. Naučili jsme se tu plavat a v létě, v době sezóny, tu byla hlava na hlavě.
Marie Sýkorová
Zdroj: Ledečák, č. 2.