Navzdory předpovědím počasí věštícím déšť sluníčko hřálo a za padajícího barevného listí mohla začít další brigáda. Hotová idylka.
Pokračování z předchozí brigády bylo v dokončování uvolněných pískovcových kvádrů na prameni. Byly uložené do betonu a drží!
Zeminu, která se za deště smývá z pole, odvezlo 23 plně naložených koleček, a tak se podařilo odhalit část pramene, který nám byl dlouhá léta schovaný. Do budoucna bychom sem mohli umístit lavičku. Zkoušíme čistit okolí pramene, aby voda byla opět pitná – kolem jímky jsme odkopali hlínu, která se do studny pod víkem dostávala spolu se živočichy, kteří mohli za špatný stav vody.
Při skládání kvádrů a kopání jsme objevili starou zátku na láhev pro vodu – tak snad i sem budou moci brzy zavítat při procházkách Ledečáci i přespolní a osvěžit se.
Vykopanou hlínu jsme využili nedaleko. Svažující koryto šternberského potoka jsme museli upravit, aby nám nebyla odnesena lávka dešti a zvednutou vodou.
Pracovali jsme v maximální míře s místními materiály a použili bezinkové špalky ke zpevnění břehu pomocí roubení. Na obou březích tak vznikl vyvýšený prostor.
Nelenili jsme, a aby mohli návštěvníci při procházkách pokračovat suchou nohou po námi zbudované cestě na druhém břehu, začali jsme s přípravami na lávku. Spolu s tím jsme prošli potok a vyndavali z něj PET lahve…
Změřili jsme, nařezali jsme, usadili jsme, přibili a přišroubovali jsme dřeva k sobě. A světlo světa spatřila lávka. Na starých mapách můžeme vidět, že zde dříve lávka byla – záměrně jsme zde po více jak 150 letech opět lávku udělali.
Při uklízení nářadí se na nás přišly podívat dvě ledecké pamětnice, které dílo zkolaudovaly.
A také, protože myslíme i na malé živočichy, vytvořili jsme slepé rameno, ve kterém naleznou útočiště. Je hned vedle lávky, takže až tu budete, při tichém pozorování určitě uvidíte přírodu v akci.
Uvidíme se za týden, 27. října při sázení bříz k prameni! 🙂