Ke správnému mlýnu patří vodník. Bohužel jsme nenarazili na žádný záznam o zeleném mužíčkovi kromě pohádky o Kleofášovi (jarní Ledečák 2016), který se nějakou dobu údajně vyskytoval v okolí Šternberka, ale o mlýnech jsme toho na rozdíl od vodníka zjistili více.
Není náhodou, že se v Ledcích nacházejí hned dva mlýny. Tajemstvím úspěchu je Šternberský potok, na jehož toku se nachází sedm mlýnů. Dva u nás, další dva u sousedů v Přelíci. Zbylé jsou rozesety po celé délce toku až do Slaného, kde se vlévá do Červeného potoka.
Mlýny byly a stále jsou dva. Jeden pro potřebu obce, druhý pro potřebu pánů ze Smečna.
Mlýn v Ledcích
Naleznete ho pod číslem popisným 19. Válcový mlýn složený ze dvou budov je dodnes obydlen, ale kvůli poustevnickému způsobu života jeho majitele, pana Slavíka, chátrá. Jedná se o první mlýn na toku Šternberského potoka, jehož náhon vedl z rybníku Hrádek a následně se vléval do potoka.
Náhon je stále k nalezení nejen v katastrálních mapách, ale i ve skutečnosti. Jeho mlýnské kolo zchátralo v nedávné době, s trochou štěstí narazíte na ztrouchnivělou hřídel, ale veškerá mlýnská sestava uvnitř budovy a vantroky jsou stále k nalezení.
Šternberský mlýn
Až do roku 1948 je uváděn jako Šternberský mlegn. Mlýn postavený pro rod Clam-Martiniců byl během svého působení mnohokrát přestavěn – dnešní stav ani v nejmenším neodpovídá původnímu vzhledu. Náhon k mlýnskému kolu vedl od Zikaňáku podél cesty k vile Bellevue. S trochou představivosti jeho tok můžete sledovat i dnes. Pokud vás bude zajímat kudy přesně tekl, můžete jej nalézt v katastrálních mapách. K napájení sloužil náhon, na jehož konci byla vybudována akumulační nádržka, která sloužila jako záložní zdroj vody, když byl vodní přítok nestálý.
Patrně nejlépe si mlýn vedl za dob mlynáře Beránka. V té době sloužil mlýn nejen Smečnu. Karel Havlíček Borovský sem docházel během svého pobytu v lázních, jelikož se zde s oním mlynářem Beránkem skamarádil
Veškeré fotografie, kresby a desku mlynáře si můžete prohlédnout v ledeckém muzeu v Pamětní síni obce Ledce.